Způsoby přenosu
Virus HIV není odolný. Mimo organismus přežívá velmi špatně a pouze krátkodobě. Tento virus je velmi citlivý zvláště na teplo, přičemž teplotu 60 °C nepřežije. Aby virus mohl organismus infikovat, musí do něj proniknout a přijít do styku s krví vnímavého jedince.
Vše nasvědčuje tomu, že při přenosu je k vyvolání infekce zapotřebí minimálního nebo-li "prahového" množství viru. Proti "podprahovému" množství je organismus totiž schopen se bránit a nedovolí viru, aby se v něm usídlil.
Virus se vyskytuje hlavně v krvi, spermatu, preejakulátu a vaginálních sekretech infikovaných osob. Tyto tekutiny jsou hlavním prostředníkem přenosu viru.
Virus byl v nepatrném množství zjištěn i v dalších tělních tekutinách (ve slinách, slzách, potu apod.). V nich se však zpravidla vyskytuje pouze v podprahovém množství, které k vyvolání infekce nestačí. I když by tyto tekutiny "teoreticky" mohly být zdrojem infekce, a to v případě, že by se dostaly do styku s krví daného jedince, zdá se, že v praxi se na šíření viru nepodílejí.
Při píchnutí nebo poranění předměty kontaminovanými krví (jako např. jehlami) může
k přenosu viru rovněž dojít.
V praxi dochází ke čtyřem způsobům přenosu:
- POHLAVNÍM STYKEM*
- PŘI PŮJČOVÁNÍ INJEKČNÍCH STŘÍKAČEK NEBO JEHEL A DALŠÍCH PŘEDMĚT٤
- PŘI KREVNÍ TRANSFÚZI A INJEKČNÍM PODÁVÁNÍ KREVNÍCH DERIVÁT٧
- Z INFIKOVANÉ MATKY NA PLOD
* ... heterosexuálním, homosexuálním, vaginálním i análním
¤ ... např. holící břitvy, nesterilní tetovací nástroje apod.
§ ... v současnosti u nás k tomuto způsobu přenosu prakticky nedochází
Sexuální přenos HIV infekce (hlavní způsob přenosu)
K přenosu viru HIV může
dojít při sexuálním styku vaginálním nebo análním,
ať už hetero- nebo homosexuálním. Přirozená zranitelnost sliznic pohlavního
ústrojí má za následek, že jsou častým sídlem mikroskopických lézí a zánětů.
Snáze se lze infikovat prostřednictvím mikroskopických lézí a drobných poranění
sliznice,
k jejichž vzniku dochází v průběhu sexuálního aktu. Umožní se tak styk viru
přítomného ve spermatu nebo vaginálním sekretu s krví nebo lymfocyty příjemce. Všechny
sexuální praktiky, které přispívají k porušení sliznice, zvyšují riziko
přenosu. K přenosu však může dojít, i když jsou sliznice
neporušené.Všechny pohlavní nákazy a
zejména pak infekce s vředovitými projevy (herpes, ulcerace na genitálu,
gonokokové infekce, syfilis, chlamydie, mykoplazmata) velmi
zvyšují riziko přenosu HIV infekce mezi sexuálními partnery. Léze v
oblasti předkožky (balanitida) usnadňují přenos infekce u mužů.
OBR. 2 – Zranitelnost sliznic. Rektální sliznice je zranitelnější než sliznice vaginální. Anální styk (jak mezi dvěma muži tak mezi mužem a ženou) je proto spojen s největším rizikem přenosu HIV infekce.
Anální styk,
při kterém vlastně nejčastěji dochází k poranění, je spojen s nejvyšším rizikem
infekce – rektální sliznice je zranitelnější než sliznice vaginální (viz obr.
2). Nezáleží přitom, jestli je anální sex provozován homosexuály nebo
heterosexuály.
Riziko infekce pochopitelně stoupá s počtem pohlavních styků, ale infikovat se
lze i jediným stykem, tedy i prvním. Velmi vysoké riziko z hlediska přenosu HIV
infekce představuje také vaginální styk. Existují údaje, které
ukazují, že riziko přenosu z muže na ženu je vyšší
než ve směru žena-muž. U ženy se vzhledem ke krvácení za
nejinfekčnější období pokládá menstruace.
Orálně-genitální styk (mezi ústy a pohlavním orgánem, tedy felace* a cunnilinctus*) může teoreticky také vést k přenosu HIV, a to v případě poranění v ústech nebo na pohlavním orgánu. V praxi je však tento způsob přenosu HIV poměrně vzácný.
* ... felace = dráždění mužského
pohlavního orgánu – penisu ústy
* ... cunnilinctus = dráždění ženského pohlavního orgánu ústy
Při líbání (tedy ani při hlubokém líbání) k přenosu HIV infekce za normálních okolností nedochází (nikdo se asi nebude líbat s člověkem se zakrvácenými ústy). Rovněž se HIV nedá přenést vzájemnou masturbací partnerů.
Ani dalšími sexuálními praktikami, jako je rimming (lízání análního otvoru), pissing (sex. praktika, při které se používá moč) a scat (sex. praktika, při které se používají výkaly), by za normálních okolností k přenosu HIV nemělo dojít. Normální okolnosti zde opět znamenají, že moč nebo stolice neobsahují krev. Fisting by se měl provozovat s použitím latexových rukavic.
Přenos krví
K přenosu HIV infekce při transfúzi nebo podávání
krevních derivátů dochází dnes skutečně výjimečně, protože od června
1987 v ČR podléhají všechny vzorky krve povinné kontrole. K transfúzím se
používá pouze séronegativních vzorků. Jisté nepatrné riziko
(1:200 000) však nelze zcela vyloučit, protože čerstvě infikovaný dárce může
při vyšetření vyjít jako negativní. Všichni, kdo vědí, že
byli v nedávné době vystaveni riziku infekce, by měli upustit od dárcovství
krve nebo orgánů.
Další nezbytná opatření: transfúzi
provádět pouze v případě, že je to naprosto nezbytné, a plazmu se pokusit
nahradit jinými produkty, např. albuminem, který lze zbavit viru HIV inaktivací
pomocí tepla nebo detergentů.
Hemofilici (pacienti s poruchou krevní srážlivosti, kterým hrozí vykrvácení)
často dostávají injekční cestou krevní deriváty, které v jejich organismu
chybí. Dříve mohly být tyto deriváty kontaminované a přenášet virus. Dnes by
však díky systematickému kontrolování dárců krve a zavedením nových metod
(zvláště ohřevu), které umožňují odstranění viru HIV při přípravě preparátů,
měl tento způsob přenosu vymizet.
Virus lze přenést při společném sdílení kontaminovaných injekčních
stříkaček a jehel. K tomu dochází u injekčních uživatelů drog,
kteří používají stejnou jehlu nebo injekční stříkačku. Máme
na mysli nejen narkomany, ale třeba také atlety, kteří si píchají steroidy. Dále
může být kontaminovaná také lžíce a další předměty, kterých se používá při
přípravě drogy.
Dosud nebyl popsán případ přenosu HIV
infekce akupunkturními a tetovacími jehlami nebo při piercingu.
Existuje však teoretické riziko, že by k němu mohlo dojít.
Nástroje sloužící k probodnutí (akupunkturní a tetovací jehly, jehla na
propichování uší, piercing) je nutno před každým použitím dezinfikovat jako
ostatně všechny lékařské nástroje.
Nástroje určené k péči o tělo (holičské nůžky, pinzety apod.) je nutno před
každým použitím dezinfikovat dezinfekčním roztokem nebo teplem.
Přenos z matky na dítě
K takovému přenosu může dojít v průběhu
těhotenství přes placentu nebo při porodu. U HIV pozitivní matky existuje 20 až
30% riziko, že se její dítě infikuje (8% při léčebné terapii). Proto je
těhotenství u těchto žen pro jejich dítě rizikem.
Po porodu je potenciálním zdrojem HIV kojení. Proto se dnes ve vyspělých zemích
doporučuje, aby HIV pozitivní ženy nekojily. V rozvojových zemích, kde je při
umělé výživě dítěte riziko střevní infekce vyšší než riziko přenosu HIV
mateřským mlékem, však SZO kojení doporučuje.
Jiné způsoby přenosu HIV na člověka
I když je virus přítomen v slzách, ve slinách i v moči, nebyl popsán žádný případ přenosu těmito tekutinami.
Připomeňme rovněž, že k infekci nemůže dojít při použití nádobí kontaminovaného slinami (lžíce, sklenice, vidličky) nebo při požití vody z bazénu nebo vany. V četných studiích u rodin, kde žije HIV pozitivní jedinec, nebyl zjištěn žádný případ přenosu při běžném kontaktu.
Přenašečem některých nemocí (malárie, žlutá zimnice) je hmyz. Nebyl prokázán žádný případ přenosu HIV komáry nebo jiným bodavým hmyzem.
Je prokázáno, že nemoci přenášené komáry postihují celou populaci (děti, dospělé i staré lidi), což však neplatí pro HIV infekci, která postihuje v první řadě mladé sexuálně aktivní lidi.
V rodinách infikovaných osob dochází k přenosu infekce pouze mezi sexuálními partnery a z matky, jež je nosičkou viru, na dítě. Kdyby infekci přenášeli komáři, vyskytoval by se virus také u ostatních členů rodiny.
Domácí zvířata jako psi, kočky, ptáci atd. nejsou nosiči viru HIV, tudíž ho nemohou ani přenášet. U koček se někdy vyskytuje onemocnění blízké AIDS, způsobené virem FIV (Feline immuno-deficiency virus). Tento virus se na člověka nepřenáší. Péče o postižená zvířata není tudíž spojena s žádným nebezpečím.
Jak se HIV infekce nepřenáší
Těmito způsoby se v rámci běžného společenského styku HIV nepřenáší:
- stiskem ruky
- přátelským polibkem na tvář nebo na ústa
- nápojem v restauraci
- na záchodě a v koupelně
- u pítka
- penězi
- ve sprchách
- telefonováním společným přístrojem (telefonní budky apod.)
- v kině
- v bazénu
- v tělocvičně a v posilovně
- na pracovišti
- při přijímání návstěv
- při návštěvách v nemocnici
- při návštěvě u lékaře
- společným používáním příborů a nádobí
- ložním a spodním prádlem
- (u dětí) ve škole
- na pracovišti
- při otvírání dveří
- v taxíku
- v autobuse, ve vlaku
- v metru a jiných dopravních prostředcích
- zaschlou krví nebo zaschlým spermatem
- při dárcovství krve
Těmito způsoby se HIV nepřenáší, pokud se dodržují určitá pravidla:
- při ošetření u zubního lékaře
- při tetování
- propichováním uší, piercingem
- akupunkturou
- při manikůře a pedikůře
