Lidé ve věku 50+
Mezi staršími ročníky značně přibývá nakažených virem HIV
HIV nákaza se nevyhýbá nikomu a postihuje i osoby starší padesáti let, varuje již dva roky Světová zdravotnická organizace (WHO). Seniorů, kteří se nakazili při nechráněném pohlavním styku v západních zemích, však v poslední době rychle přibývá. Podle WHO může za tento fakt částečně uvolnění sexuálních tabu a léky na potenci jako Viagra. I starší lidé se pouštějí více do sexuálních experimentů než před lety.
Jenže problém je především v tom, že lidé nad padesát let si většinou problematiku HIV/AIDS ani nepřipouštějí a považují ji za tu „věc“, která se týká pouze mladých. Mezi seniory je tak zřejmě více těch, kteří o své nákaze netuší, než mezi mladými, kteří si na testování pozitivity antigenu zvykli.
Podle WHO se prokázalo, že v západních zemích je HIV pozitivních mezi lidmi nad padesát let asi třetina celkového počtu, který je HIV pozitivní mezi mladšími ročníky. Ve skutečnosti bude nakažených lidí starších padesáti let více, protože je mezi nimi velké procento těch, kteří o své nákaze nevědí a něco podobného si vůbec nepřipouštějí.
Je věk důležitým faktorem pro započetí léčby u dospělých?
Imunologický výzkum v roce 2000 ukázal, že
kombinovaná léčba může vést ke specifickému obnovení důležité části imunitního
systému a to brzlíku – štítné žlázy. Předtím se lékaři domnívali, že činnost
štítné žlázy s rostoucím věkem v průběhu dospívání zaniká.
Studie prokázaly, že štítná žláza může obnovit svoji činnost u lidí okolo
30roku věku, kteří jsou HIV+ a léčí se kombinovanou léčbou.
Nález není stále ověřený, ale poukazuje na vhodnost začít s léčbou po 20 resp.
30 roku života.
V každém případě však věk snižuje funkčnost imunitního systému. U lidí starších 50 je zvýšené riziko onemocnění v důsledku
poškození imunitního systému vlivem přítomnosti HIV, a proto je doporučení začít
léčbu tím dříve, čím víc jste starší. Avšak oficiálně publikované
doporučení roli věkového faktoru v léčbě HIV zatím zvlášť nekomentují.
HIV+ pacienti se potýkají s novým problémem – stárnutí..
Pacienti trpící řadu let AIDS nyní řeší vážný problém – díky antiretrovirotikům mohou vést v podstatě plnohodnotný život, s přibývajícím věkem se však u nich začínají projevovat závažné vedlejší důsledky léčby, s nimiž v počátcích terapie nikdo nepočítal.
Jedním z takových nemocných je i 57letý Američan Lou Grosso, který se virem HIV nakazil před třiceti lety. V důsledku léčby trpí bolestmi kloubů, svalů, ale také například výpadky paměti. Před několika týdny u něho lékaři zjistili vážnou srdeční poruchu. Ze 14 léků, jež v současnosti užívá, jsou pouze 3 určeny na léčbu AIDS. „Lékaři se u mě vždycky zaměřovali primárně na AIDS, ale zatím to vypadá, že nakonec zemřu na infarkt. Moje tělo si nejspíš myslí, že je mu 80 let,“ říká Lou Grosso.
Novodobá krize
Na důsledky dlouhodobé terapie HIV/AIDS již upozorňují někteří odborníci, označují je za novodobou krizi v léčbě této nemoci. V době, kdy byly vyvinuty první léčivé přípravky proti AIDS, nikdo nepředpokládal, že pacienti budou žít tak dlouho, aby se u nich vedlejší efekty těchto léků projevily. Nedávno uveřejněná studie tvrdí, že 52 % HIV-pozitivních Američanů trpí nějakým typem poškození kognitivních funkcí. Poruchy kognitivních funkcí se přitom obecně vyskytují asi u 10 % populace. Podle American Academy of HIV Medicine je u pacientů s HIV/AIDS starších 55 let třikrát vyšší riziko, že onemocní některou chronickou chorobou (např. hypertenzí, diabetem, osteoporózou nebo rakovinou), než u nenakažených jedinců starších 70 let.
„Problémy, s nimiž dnes HIV-pozitivní bojují, se ve srovnání s minulostí výrazně změnily,“ říká specialista na léčbu HIV/AIDS dr. Brad Hare ze Všeobecné nemocnice v San Franciscu. „Pro mnoho pacientů je to těžká životní situace – třicet let se potýkají s léčbou HIV/AIDS, a když se jim nemoc podaří dostat pod kontrolu, musejí čelit zcela novým zdravotním potížím. To se jim zdá nefér,“ doplňuje doktor Hare. Zatímco v začátcích epidemie AIDS na jeho oddělení umíraly desítky dvacetiletých nemocných, dnes je průměrný věk jeho pacientů 47 let. Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) je čtvrtina celkového počtu HIV-pozitivních starší 50 let.
Psychické dopady dlouhodobé léčby
Lékaři i vědci se nyní snaží zjistit, které nemoci, jimiž starší pacienti s HIV/AIDS trpí, způsobuje virus, které jsou důsledkem léčby a které jsou přirozeným znakem stárnutí. Až do současnosti nebylo možné se na tyto aspekty zaměřit, starších lidí dlouhodobě léčených na HIV/ AIDS bylo příliš málo. Odborníci však upozorňují ještě na jeden aspekt spojený s dlouhodobou léčbou HIV/AIDS. Stále větší počet starších pacientů totiž uvažuje o tom, že svou léčbu zcela přeruší. Těmito myšlenkami se zaobírá i 64letá Vicki Davidsonová, která se virem HIV nakazila krevní transfuzí v roce 1986 a která v současnosti trpí řadou dalších chronických nemocí. Hlavním důvodem úvah o přerušení léčby je však podle Davidsonové sociální izolace a psychické problémy. U lidí, kteří se dlouhodobě léčí kvůli HIV/AIDS, je až 13x vyšší pravděpodobnost onemocnění depresí než u ostatních lidí, jak vyplývá z výzkumu organizace AIDS Community Research Initiative of America. Podle nadace Terrence Higgins Trust jsou navíc starší HIV-pozitivní ve srovnání se zdravou populací častěji nezaměstnaní a potýkají se s horší finanční situací.
(Zdroj: The Australian)
