Čeho se nebát?
MÝTY O HIV
- Mýtus č. 1: AIDS je nemoc podobně jako třeba žloutenka
Pravda: Nejde přímo o nemoc, ale o selhání imunity způsobené virem HIV. Ten napadá konkrétní typ bílých krvinek, známých jako buňky CD4. Tyto buňky mají za úkol rozpoznat zdroj infekce a povzbudit vytváření protilátek. Infikováním a následným zničením buněk CD4 uchopí virus HIV kontrolu nad imunitním systémem. Těžce oslabená imunita znamená zpřístupnění organismu pro těžké infekce i některé druhy nádorových onemocnění. V jejich důsledku pak člověk umírá.
- Mýtus č. 2: Počet úmrtí na AIDS se v posledních letech zvyšuje
Pravda: Díky novým léčbě a novým lékům se počet úmrtí na AIDS v posledních letech snižuje, v Evropě za posledních pět let zhruba o více než polovinu. Podobně klesá počet lidí, kterým se HIV infekce rozvine v AIDS. Lékaři v Česku evidovali za rok 2019 celkem 222 nových pacientů, přičemž u 37 z nich bylo nově zjištěno onemocnění AIDS. Na AIDS v roce 2019 zemřelo 7 osob, 12 osob zemřelo z jiné příčiny. Dlouhodobě se stádium AIDS objevuje u cca 10 až 20 % nově diagnostikovaných případů.
- Mýtus č. 3: Virus HIV je velmi odolný a životaschopný. K nákaze stačí i jeho malé množství
Pravda: Virus HIV je mimořádně citlivý k vnějším vlivům. Zničí ho teplota nad 60°C i běžné dezinfekční prostředky. Po zaschnutí ihned hyne. Z těchto důvodů je jeho přenos jinak než přímým pohlavním či análním stykem, nebo injekční stříkačkou krajně nepravděpodobný. Virus se v nepatrném množství nachází i ve slinách, slzách a potu. V nich se však zpravidla vyskytuje pouze v podprahovém množství, které samo o sobě k vyvolání infekce nestačí. I když by tyto tekutiny teoreticky mohly být zdrojem infekce (v případě, že by se dostaly do styku s krví daného jedince), v praxi se na šíření viru podle odborníků nepodílejí.
- Mýtus č. 4: HIV pozitivní těhotná žena nakazí automaticky i své dítě
Pravda: V České republice je každá těhotná žena testována na přítomnost infekce HIV. Pokud je už delší dobu pozitivní nebo se o své pozitivitě doví až v průběhu těhotenství, začne užívat antiretrovirotika. Ty pak po porodu užívá preventivně také novorozenec. Tak se může riziko přenosu redukovat až pod 1 %. K nákaze u nás nejčasatěji dojde tehdy, když matka léčbu nedodržuje. U neléčených žen s rozvinutým onemocněním např. v Africe virus sám placentární bariéru překoná jen ve 20-30 % případů a onemocní pouze děti, u kterých virus prostoupil placentou.
- Mýtus č. 5: Nákaza virem HIV se projeví okamžitě
Pravda: Vyšetření krve odhalí virus až za dva měsíce od nákazy. První příznaky může nakažený pozorovat v průběhu druhého až šestého týdne po infikování. V této době se u 60 až 70 % nakažených objeví příznaky připomínající chřipku nebo mononukleózu. Mezi časté průvodní jevy nákazy patří zvětšené mízní uzliny na více místech těla, například na krku, v tříslech a v podpaží, horečka převyšující 38°C, noční pocení a zánět hltanu. Ve zbylých případech se však infekce nemusí dlouho projevit.
- Mýtus č. 6: Mateřským mlékem se nelze nakazit, podobně jako není možná nákaza polibkem.
Pravda: Přestože je riziko nákazy mateřským mlékem poměrně malé (odhaduje se na 12 až 14 %), některé HIV pozitivní matky nakazí své dítě právě při kojení. Často se tak děje v rozvojových zemích světa, kde ženy o své nemoci nevědí, případně nejsou schopné zajistit pro své dítě umělou výživu. Riziko přenosu kojením lze ještě snížit podáváním antivirotik matce i dítěti, kojení se však často přesto nedoporučuje. Pro běžný polibek platí nulová pravděpodobnost nákazy. Jisté riziko nelze zcela vyloučit při francouzském polibku, zvlášť pokud má alespoň jeden z partnerů poraněná ústa.V ČR se kojením ani polibkem nikdo nenakazil.
- Mýtus č. 7: Lidé nakažení HIV mohou volně cestovat po světě jako kdokoli jiný.
Pravda: HIV pozitivní mají omezený vstup do Bruneje, Súdánu, Ománu, Spojených arabských emirátů, Jemenu, Ruska a do pár dalších zemí, aktuální situaci lze sledovat na https://www.unaids.org/en/resources/infographics/... Několik dalších států vstup lidí s HIV na své území omezuje jen částečně. Spojené státy americké zrušily zákaz vstupu osobám nakaženým virem HIV roku 2009. Zákaz bývá zdůvodňován ochranou obyvatel dané země před nákazou a ochranou dalších turistů. Dále pak nevhodností cestování pro lidi s těžce oslabenou imunitou.
- Mýtus č. 8: Virus se objevil poprvé v 80. letech minulého století
Pravda: Podle posledních zjištění existoval už dříve, v 80. letech se zmutoval a začal se rychle šířit. Tým odborníků z Arizonské univerzity v Tusconu objevil před několika lety v Demokratické republice Kongo vzorek viru HIV z roku 1960, který pocházel z těla místní ženy. Našli jej depozitáři Anatomického ústavu v konžské metropoli Kinshase. Analýzou zjistili, že se vir musel šířit už na přelomu 19. a 20. století. Onemocnění AIDS bylo poprvé popsáno 1981. Samotný virus HIV se podařilo izolovat roku 1983 francouzským a americkým vědcům.
- Mýtus č. 9: U většiny HIV pozitivních se AIDS rozvine do deseti let od nákazy
Pravda: HIV pozitivní mohou díky novým lékům kvalitně žít i desítky let. S léčbou se nevyčkává do zhoršení stavu, ale zahajuje se ihned, jakmile se zjistí, že je osoba HIV pozitivní. Průběh a vývoj infekce od nákazy až do rozvinutého stádia AIDS je u každého jiný. Po odeznění prvotních příznaků nakažení, které připomínají chřipku a trvají 2 až 6 týdnů, přechází nemocný do dlouholetého bezpříznakového stádia, které většinou trvá pět až deset let. Zhruba u desetiny infikovaných přechází nemoc v AIDS během dvou až tří let, u drtivé většiny léčených pacientů to trvá podstatně déle. Bez jakýchkoli příznaků zhoršení žijí pět až deset let. U desetiny infikovaných se příznaky AIDS neobjevují ani po dvaceti letech od nákazy.
- Mýtus č. 10: Nakažení
injekční uživatelé v MHD zapichují infikované injekční jehly
Tato poplašná zpráva (hoax) se šíří internetem už několik let. Odborník MUDr. Tomáš Zábranský z Narodniho monitorovaciho strediska pro drogy a drogove zavislosti tento zažitý mýtus vyvrací:
- je technicky téměř vyloučeno zapíchnout do lavičky nebo sedadla městské hromadné dopravy jehlu tak, aby čněla hrotem vzhůru; injekční jehly jsou z neohýbavé oceli a při podobné manipulaci by se zlomily; většina injekčních aplikací drogy je prováděna tzv. inzulinkami (set pevně spojené stříkačky a jehly na jedno použití); i tady je představa o zapíchnutí hrotem vzhůru čirou fantazií
- podobný případ v České republice ani nikde jinde na světě nebyl prokázán a všechny podobné zvěsti pocházejí právě z výše zmíněného mailu
- přestože se v České republice každoročně několik lidí zraní o jehly pohozené na veřejných prostranstvích typu parku (a v některých případech dokonce na dětských pískovištích), nedošlo v takových případech podle mých informací dosud ani jednou k nákaze HIV ani hepatitidou B ani hepatitidou C; to je pochopitelné i s ohledem na stabilitu resp. labilitu virů, které tyto nemoci přenášejí a jsou extrémně citlivé na vyschnutí.
Těmito způsoby se v rámci běžného společenského styku HIV nepřenáší:
- stiskem ruky, přátelským polibkem na tvář nebo na ústa, nápojem v restauraci, na záchodě a v koupelně, u pítka, penězi, ve sprchách, telefonováním společným přístrojem (telefonní budky apod.), v kině, v bazénu, v tělocvičně a v posilovně, při přijímání návštěv, při návštěvách v nemocnici, společným používáním příborů, ložním a spodním prádlem, ve škole (u dětí), při otvírání dveří, v taxíku, v autobuse, ve vlaku, v metru a jiných dopravních prostředcích, při dárcovství krve
- !! NA PRACOVIŠTI SE HIV NEPŘENÁŠÍ !!
V šatnách a převlékárnách, ve sprchách, na záchodě, v závodních jídelnách a restauracích, bufetech a kantýnách, používání automatů a pítek, na sekretariátech a v kancelářích, společným používání telefonních přístrojů (vč. mobilních), společným používáním nástrojů a nářadí, ochranných pomůcek a masek, prací v blízkosti HIV pozitivního člověka.
Těmito způsoby se HIV nepřenáší, pokud se dodržují určitá pravidla:
- při ošetření u zubního lékaře
- při tetování, propichováním uší, piercingem
- akupunkturou, při manikúře a pedikúře.
24. 9. 2020 OQYZ
