Může HIV pozitivní osoba vykonávat službu jako policista nebo příslušník jiného bezpečnostního sboru (např. hasič, celník, …)?

Podmínky zdravotní způsobilosti osob k výkonu služby v bezpečnostních sborech jsou přesně vymezeny právními předpisy. Tyto předpisy rozdělují jednotlivé činnosti v bezpečnostních sborech do několika kategorií a pro každou kategorii předepisují jiné požadavky na zdravotní způsobilost. Odpověď se tedy bude lišit podle toho, jakou činnost vykonáváte.

V obecné rovině lze říci, že infekce HIV bez rozvinutého onemocnění AIDS by u většiny příslušníků neměla představovat překážku k přijetí do služby. Příslušníkům, u nichž je infekce HIV diagnostikována po nástupu do služby, by mělo být umožněno ve výkonu služby pokračovat a neměli by být kvůli HIV propuštěni.

Existují však i činnosti, u kterých právní předpisy v současnosti stanoví, že i pouhá infekce HIV bez laboratorního průkazu AIDS u nich představuje překážku výkonu služby. V takovém případě HIV pozitivní osoba nemůže být přijata do služby za účelem výkonu těchto činností a v případě zjištění infekce po nástupu do služby může být příslušník v tomto případě propuštěn.

Výše uvedené závěry stávajících právních předpisů nicméně nelze přijímat zcela dogmaticky. Lze totiž argumentovat, že stávající právní předpisy jsou v některých ohledech zastaralé a neurčité. I závěr, který je formálně v souladu s předpisy, může proto ve výjimečných případech být úspěšně zpochybněn.

Máte-li pochybnosti o správnosti posouzení zdravotní způsobilosti ve Vašem případě, doporučujeme záležitost konzultovat s Vaším ošetřujícím lékařem a s právníkem

Může osoba s rozvinutým onemocněním AIDS vykonávat službu jako policista nebo příslušník jiného bezpečnostního sboru (např. hasič, celník, …)?

Podmínky zdravotní způsobilosti osob k výkonu služby v bezpečnostních sborech jsou přesně vymezeny právními předpisy. Podle nich představuje rozvinuté onemocnění AIDS překážku výkonu služby u všech typů činnosti v bezpečnostních sborech.

Osoba s rozvinutým onemocněním AIDS by proto neměla být přijata do služby a diagnóza AIDS by u příslušníka, který již službu vykonává, měla vést k jeho propuštění.

Výše uvedené závěry stávajících právních předpisů nicméně nelze přijímat zcela dogmaticky. Lze totiž argumentovat, že stávající právní předpisy jsou v některých ohledech zastaralé a neurčité. I závěr, který je formálně v souladu s předpisy, může proto ve výjimečných případech být úspěšně zpochybněn.

Jak by měla probíhat zdravotní prohlídka, na níž bude posuzována moje zdravotní způsobilost k výkonu služby?

Právní předpisy posudkovým lékařům neukládají, aby na každé zdravotní prohlídce provedli testy na HIV. Lze očekávat, že tyto testy ani ve Vašem případě provedeny nebudou. Bude-li po Vás však posudkový lékař požadovat, abyste se takovému testu podrobili, je podle našeho názoru Vaší povinností se takovému testu podrobit.

Bez ohledu na to, zda bude infekce HIV zjišťována prostřednictvím zvláštního testu, je Vaší povinností dle zákona o ochraně veřejného zdraví sdělit každému lékaři, který Vám poskytuje zdravotní služby, a tedy i posudkovému lékaři, že jste HIV pozitivní.

Lékař by měl následně zjišťovat, jaký je Váš zdravotní stav (tj. např. zda Vám byla předepsána léčba, jaká je Vaše virová nálož, jaké příznaky onemocnění AIDS se u Vás vyskytují apod.) a svůj závěr o Vaší zdravotní způsobilosti by měl založit na těchto konkrétních závěrech a na posouzení specifik činnosti, kterou vykonáváte.

V praxi jsme se setkali s případem, kdy se lékař zdravotním stavem příslušníka vůbec nezabýval a vyslovil závěr o zdravotní nezpůsobilosti příslušníka pouze na základě telefonicky potvrzené informace o tom, že je tento příslušník HIV pozitivní. Tento postup je podle našeho názoru nesprávný a mohl by sám o sobě představovat důvod pro zrušení rozhodnutí, kterým je HIV pozitivní příslušník propuštěn.

Mohu se bránit proti rozhodnutí, kterým jsem nebyl přijat do služebního poměru v důsledku toho, že jsem HIV pozitivní?

Požadavky na zdravotní způsobilost příslušníků bezpečnostních sborů se liší podle toho, jakou činnost má konkrétní příslušník vykonávat (viz první odpověď). Pokud se ucházíte o služební zařazení, u něhož by HIV představovalo legitimní překážku ve výkonu práce (např. z důvodu vyššího rizika přenosu HIV na této pozici), pak Vaše nepřijetí nepředstavuje zásah do Vašich práv a Vy se proti němu nebudete moci úspěšně bránit.

Pokud se závěr o Vašem nepřijetí týká služebního zařazení, které HIV pozitivní osoba může vykonávat, představuje Vaše nepřijetí nepřípustnou diskriminaci, proti níž se můžete bránit právní cestou. Je ale třeba vzít v potaz i časové a finanční náklady soudního řízení, rizika spojená s medializací případného soudního řízení, nízkou informaci soudů o infekci HIV apod. Doporučujeme proto záležitost nejdříve konzultovat s právníkem.

Mohu se bránit proti rozhodnutí, kterým jsem byl propuštěn ze služebního poměru v důsledku toho, že jsem HIV pozitivní?

Požadavky na zdravotní způsobilost příslušníků bezpečnostních sborů se liší podle toho, jakou činnost má konkrétní příslušník vykonávat (viz první odpověď). Pokud jste před propuštěním vykonával/a práci na služebním zařazení, u něhož by HIV představovalo legitimní překážku ve výkonu práce (např. z důvodu vyššího rizika přenosu HIV na této pozici), pak Vaše propuštění bylo formálně v souladu se zákonem. Lze se ale ptát, zda zaměstnavatel nemohl místo Vašeho propuštění sáhnout k Vašemu přeřazení na jiné vhodnější služební místo. Pokud by Vás zaměstnavatel propustil, přestože situaci mohl vyřešit citlivěji, může jeho jednání představovat porušení antidiskriminačního zákona. V závislosti na všech okolnostech daného případu by bylo možno zvážit ochranu právní cestou.

Pokud jste před propuštěním vykonával/a práci na služebním zařazení, které HIV pozitivní osoba může vykonávat, představuje Vaše propuštění nepřípustnou diskriminaci, proti níž se můžete bránit právní cestou. Je třeba upozornit na to, že lhůty pro podání odvolání proti rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru jsou velmi krátké. Doporučujeme proto okamžitě vyhledat právní pomoc.

V minulosti jsem byl propuštěn ze služebního poměru kvůli tomu, že jsem HIV pozitivní. Je to už dlouhá doba, lhůta pro odvolání mi už musela uplynout. Dá se s tím ještě nyní něco dělat?

V případě zmeškání lhůty pro odvolání proti rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru se výrazně snižují šance na to, že se vám podaří dosáhnout návratu do zaměstnání. Do čtyř let od vydání předmětného rozhodnutí se lze obrátit na ministra vnitra s návrhem na přezkum tohoto rozhodnutí. Pravděpodobnost, že Vám bude vyhověno, je však podle našich dosavadních zkušeností spíše nízká.

Kromě výše uvedeného je možno soudní cestou uplatnit nárok z titulu diskriminace (viz také následující odpověď níže). V souvislosti s tím se můžete domáhat zejména morální satisfakce (např. omluva, výrok soudu o tom, že ve Vašem případě došlo k diskriminace) náhrady majetkové škody a případně i peněžitá náhrady nemajetkové újmy. Praktické uplatnění těchto nároků nicméně nemusí být zcela snadné, neboť otázka uplatnění zákazu diskriminace v bezpečnostních sborech není vnímána zcela jednoznačně. Doporučujeme proto záležitost vždy nejdříve konzultovat s právníkem.

Představuje znevýhodnění HIV pozitivní osoby v bezpečnostních sborech diskriminaci? Jak se proti diskriminaci lze bránit?

Diskriminací se rozumí situace, kdy je určitá osoba podrobena znevýhodnění ve srovnání s jinou osobou ve srovnatelné situaci, přičemž důvodem takové diskriminace je některý diskriminační důvod (např. zdravotní postižení). K základním znakům diskriminace patří její nelegitimnost (tedy to, že pro dané znevýhodnění neexistuje silný ospravedlňující důvod).

Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů obsahuje seznam zakázaných diskriminačních důvodů, neuvádí však mezi těmito důvody zdravotní stav, resp. zdravotní postižení. I pro příslušníky bezpečnostních sborů nicméně platí Listina základních práv a svobod, mezinárodní smlouvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jimiž je Česká republika vázána, a antidiskriminační zákon. Z těchto předpisů lze dovodit nepřípustnost diskriminace motivované zdravotním stavem osoby, která je obětí diskriminace. I veřejný ochránce práv nedávno potvrdil, že svévolné propuštění policejního příslušníka ze služebního poměru z důvodu HIV pozitivity představuje zakázanou diskriminaci.

Dojde-li k diskriminaci, může se oběť diskriminace dle antidiskriminačního zákona domáhat zejména toho, aby bylo od diskriminace upuštěno, aby byly odstraněny její následky, aby jí byla poskytnuta morální satisfakce a aby jí byla nahrazena majetková škoda. V odůvodněných případech lze žádat i peněžitou náhradu nemajetkové újmy.

Praktické uplatnění těchto nároků nicméně nemusí být zcela snadné, neboť otázka uplatnění zákazu diskriminace v bezpečnostních sborech není vnímána zcela jednoznačně. Doporučujeme proto záležitost vždy nejdříve konzultovat s právníkem.

Z důvodu své HIV pozitivity jsem se stal terčem šikany ze strany svých kolegů / přímých nadřízených. Na dalším výkonu služby už nemám zájem. Jak mohu postupovat?

Dříve než se rozhodnete ukončit výkon služby, doporučujeme situaci konzultovat s nadřízeným služebním funkcionářem, případně psychologem. Je možné, že by situace mohla být řešitelná i jinak než Vaším dobrovolným odchodem z bezpečnostního sboru.

Pokud pro Vás nebude připadat v úvahu jiná cesta, můžete nadřízeného služebního funkcionáře požádat o propuštění. Ke skončení Vašeho služebního poměru následně dojde až po uplynutí dvou kalendářních měsíců následujících po dni doručení žádosti o propuštění. Můžete nicméně služebního funkcionáře požádat o to, aby služební poměr rozhodnutím ukončil dříve. Na takové předčasné skončení nicméně nemáte právní nárok.

Dokud Váš služební poměr neskončil, doporučujeme, abyste i nadále docházel/a do práce, pokud se se svým nadřízeným nedomluvíte jinak.

Ze skutečnosti, že jste se stal/a obětí diskriminace na pracovišti, lze teoreticky vyvodit nároky vůči bývalému zaměstnavateli z titulu diskriminace. Tyto nároky mohou v některých případech podle soudní praxe zahrnovat i právo na náhradu ušlé mzdy za dobu, kdy jste v důsledku ztráty zaměstnání byl/a bez příjmů. Případné právní kroky nicméně doporučujeme vždy předem konzultovat s právníkem.

Koho mohu kontaktovat, pokud potřebuji právní pomoc?

Právní poradenství a zastupování v soudních sporech poskytují advokáti. Seznam advokátů najdete zde.

Potřebujete-li radu v právní záležitosti související s tím, že jste HIV pozitivní, můžete rovněž kontaktovat právníka České společnosti AIDS pomoc na emailu pravnik@aids-pomoc.cz