Odpovědi na nejčastější otázky - armáda
Může HIV pozitivní osoba vykonávat službu v armádě?
Podmínky zdravotní způsobilosti osob k výkonu služby v armádě jsou přesně vymezeny právními předpisy. Tyto právní předpisy nicméně nedávají jednoznačnou odpověď na to, jestli by infekce HIV bez rozvinutého onemocnění AIDS měla u vojáků z povolání a jiných příslušníků armády představovat důvod pro závěr o jejich zdravotní nezpůsobilosti k výkonu služby. V úvahu totiž přichází jak závěr o zdravotní způsobilosti s podmínkou, tak i závěr o zdravotní nezpůsobilosti. Bude tak vždy záležet na posudkovém lékaři, jak v závislosti na konkrétních okolnostech každého případu rozhodne.
Závěry posudku o zdravotní způsobilosti nicméně nelze přijímat zcela dogmaticky. I lékařský posudek může být předmětem přezkumu, v němž může být zjištěna jeho věcná nesprávnost nebo jiné důvody pro jeho zrušení.
Máte-li pochybnosti o správnosti posouzení zdravotní způsobilosti ve Vašem případě, doporučujeme záležitost konzultovat s Vaším ošetřujícím lékařem a s právníkem.
Může osoba s rozvinutým onemocněním AIDS vykonávat službu v armádě?
Podmínky zdravotní způsobilosti osob k výkonu služby v armádě jsou přesně vymezeny právními předpisy. Podle nich představuje rozvinuté onemocnění AIDS překážku výkonu služby u všech typů činnosti v armádě.
Osoba s rozvinutým onemocněním AIDS by proto neměla být přijata do služby v armádě a diagnóza AIDS by u vojáka, který již službu vykonává, měla vést k jeho propuštění.
Výše uvedené závěry stávajících právních předpisů nicméně nelze přijímat zcela dogmaticky. Lze totiž argumentovat, že stávající právní předpisy jsou v některých ohledech zastaralé a neurčité. I závěr, který je formálně v souladu s předpisy, může proto ve výjimečných případech být úspěšně zpochybněn.
Jak by měla probíhat zdravotní prohlídka, na níž bude posuzována moje zdravotní způsobilost k výkonu služby?
Právní předpisy posudkovým lékařům neukládají, aby na každé zdravotní prohlídce provedli testy na HIV. Lze očekávat, že tyto testy ani ve Vašem případě provedeny nebudou. Bude-li po Vás však posudkový lékař požadovat, abyste se takovému testu podrobili, je podle našeho názoru Vaší povinností se takovému testu podrobit.
Bez ohledu na to, zda bude infekce HIV zjišťována prostřednictvím zvláštního testu, je Vaší povinností dle zákona o ochraně veřejného zdraví sdělit každému lékaři, který Vám poskytuje zdravotní služby, a tedy i posudkovému lékaři, že jste HIV pozitivní.
Lékař by měl následně zjišťovat, jaký je Váš zdravotní stav (tj. např. zda Vám byla předepsána léčba, jaká je Vaše virová nálož, jaké příznaky onemocnění AIDS se u Vás vyskytují apod.) a svůj závěr o Vaší zdravotní způsobilosti by měl založit na těchto konkrétních závěrech a na posouzení specifik činnosti, kterou vykonáváte.
V praxi jsme se setkali s případem, kdy se lékař zdravotním stavem příslušníka vůbec nezabýval a vyslovil závěr o zdravotní nezpůsobilosti příslušníka pouze na základě telefonicky potvrzené informace o tom, že je tento příslušník HIV pozitivní. Tento postup je podle našeho názoru nesprávný a mohl by sám o sobě představovat důvod pro zrušení rozhodnutí, kterým je HIV pozitivní příslušník propuštěn.
Mohu se bránit proti rozhodnutí, kterým jsem nebyl přijat do služebního poměru v důsledku toho, že jsem HIV pozitivní?
Je třeba položit si otázku, do jaké míry rozhodnutí o Vašem nepřijetí spočívá na legitimním základě, tedy jestli jste jakožto HIV pozitivní osoba schopen/schopna vykonávat práci, na kterou se hlásíte, bez rizika pro Vás nebo pro Vaše okolí.
Pokud se ucházíte o služební zařazení, u něhož by HIV představovalo legitimní překážku ve výkonu práce (např. z důvodu vyššího rizika přenosu HIV na této pozici), pak Vaše nepřijetí nepředstavuje zásah do Vašich práv a Vy se proti němu nebudete moci efektivně bránit.
Pokud se závěr o Vašem nepřijetí týká služebního zařazení, které HIV pozitivní osoba může vykonávat, představuje Vaše nepřijetí nepřípustnou diskriminaci, proti níž se můžete bránit právní cestou. Je ale třeba vzít v potaz i časové a finanční náklady soudního řízení, rizika spojená s medializací případného soudního řízení, nízkou informaci soudů o infekci HIV apod. Doporučujeme proto záležitost nejdříve konzultovat s právníkem.
Mohu se bránit proti propuštění ze služebního poměru v důsledku toho, že jsem HIV pozitivní?
Je třeba položit si otázku, do jaké míry rozhodnutí o Vašem propuštění spočívá na legitimním základě, tedy jestli jste jakožto HIV pozitivní osoba schopen/schopna vykonávat práci, na kterou se hlásíte, bez rizika pro Vás nebo pro Vaše okolí.
Pokud jste před propuštěním vykonával/a práci na služebním zařazení, u něhož by HIV představovalo legitimní překážku ve výkonu práce (např. z důvodu vyššího rizika přenosu HIV na této pozici), pak Vaše propuštění bylo formálně v souladu se zákonem. Lze se ale ptát, zda zaměstnavatel nemohl místo Vašeho propuštění sáhnout k Vašemu přeřazení na jiné vhodnější služební místo. Pokud by Vás zaměstnavatel propustil, přestože situaci mohl vyřešit citlivěji, může jeho jednání představovat porušení nepřípustnou diskriminaci. Uplatnění nároků z takové diskriminace v praxi však bude velmi problematické.
Pokud jste před propuštěním vykonával/a práci na služebním zařazení, které HIV pozitivní osoba může vykonávat, představuje Vaše propuštění nepřípustnou diskriminaci, proti níž se můžete bránit právní cestou.
Představuje znevýhodnění HIV pozitivní osoby v armádě diskriminaci? Jak se proti diskriminaci lze bránit?
Diskriminací se rozumí situace, kdy je určitá osoba podrobena znevýhodnění ve srovnání s jinou osobou ve srovnatelné situaci, přičemž důvodem takové diskriminace je některý diskriminační důvod (např. zdravotní postižení). K základním znakům diskriminace patří její nelegitimnost (tedy to, že pro dané znevýhodnění neexistuje silný ospravedlňující důvod).
Zákon o vojácích z povolání obsahuje seznam zakázaných diskriminačních důvodů, neuvádí však mezi těmito důvody zdravotní stav, resp. zdravotní postižení. I pro vojáky nicméně platí Listina základních práv a svobod, mezinárodní smlouvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jimiž je Česká republika vázána, a antidiskriminační zákon. Z těchto předpisů lze dovodit nepřípustnost diskriminace motivované zdravotním stavem osoby. I veřejný ochránce práv nedávno potvrdil, že svévolné propuštění policejního příslušníka ze služebního poměru z důvodu HIV pozitivity představuje zakázanou diskriminaci. Podobné závěry by se přitom měly uplatnit i v armádě.
Dojde-li k diskriminaci, může se oběť diskriminace dle antidiskriminačního zákona domáhat zejména toho, aby bylo od diskriminace upuštěno, aby byly odstraněny její následky, aby jí byla poskytnuta morální satisfakce a aby jí byla nahrazena majetková škoda. V odůvodněných případech lze žádat i peněžitou náhradu nemajetkové újmy.
Praktické uplatnění těchto nároků nicméně nemusí být zcela snadné, neboť otázka uplatnění zákazu diskriminace z důvodu zdravotního postižení v armádě není vnímána zcela jednoznačně. Doporučujeme proto záležitost vždy nejdříve konzultovat s právníkem.
Z důvodu své HIV pozitivity jsem se stal terčem šikany ze strany svých kolegů / přímých nadřízených. Na dalším výkonu služby už nemám zájem. Jak mohu postupovat?
Dříve než se rozhodnete ukončit výkon služby, doporučujeme situaci konzultovat s nadřízeným služebním funkcionářem, případně psychologem. Je možné, že by situace mohla být řešitelná i jinak než Vaším dobrovolným odchodem z armády.
Pokud pro Vás nebude připadat v úvahu jiná cesta, můžete nadřízeného služebního funkcionáře požádat o propuštění. Ke skončení Vašeho služebního poměru následně dojde až po uplynutí šesti kalendářních měsíců následujících po dni doručení žádosti o propuštění. Můžete nicméně služebního funkcionáře požádat o to, aby služební poměr rozhodnutím ukončil dříve. Na takové předčasné skončení nicméně nemáte právní nárok.
Dokud Váš služební poměr neskončil, doporučujeme, abyste i nadále docházel/a do práce, pokud se se svým nadřízeným nedomluvíte jinak.
Ze skutečnosti, že jste se stal/a obětí diskriminace na pracovišti, lze teoreticky vyvodit nároky vůči bývalému zaměstnavateli z titulu diskriminace. Tyto nároky mohou v některých případech podle soudní praxe zahrnovat i právo na náhradu ušlé mzdy za dobu, kdy jste v důsledku ztráty zaměstnání byl/a bez příjmů. Případné právní kroky nicméně doporučujeme vždy předem konzultovat s právníkem.
Koho mohu kontaktovat, pokud potřebuji právní pomoc?
Právní poradenství a zastupování v soudních sporech poskytují advokáti. Seznam advokátů najdete zde.
Potřebujete-li radu v právní záležitosti související s tím, že jste HIV pozitivní, můžete rovněž kontaktovat právníka České společnosti AIDS pomoc na emailu pravnik@aids-pomoc.cz
